To nejzajímavější, co v Koreji můžete objevit, jsou právě lidé. Když se Vám dostane od Korejce slibu, buďte si jistí, že je tento slib pro něj něčím svatým a že ho splní za každou cenu. A právě tak jsem se dostal do Koreje. Byl jsem tam pozván.
Zvu Vás tedy zase já na putování za zajímavostmi Koreje a povím Vám, jaký je to národ. Jsou to lidé tvrdě pracující, nezlomní, ale i vtipní, citliví a vděční i za málo. A co víc, jsou hrdí na svoji vytrvalost tváří v tvář nepřízni osudu, čehož je svědectvím sama historie vztahů s jejich sousedy. Hlavní prioritou pro každého Korejce je rodina. Jejich výchova, jež má své kořeny v konfuciánském étosu, je učí velké zdvořilosti a respektu vůči rodičům a starším. V Koreji se rovněž klade velký důraz na vzdělání, znalost konfucianismu a národní historie. Když nemáte dostatečné vzdělání, jste korejskou společností víceméně opomíjeni. A jakmile se blížíte ke třicítce, aniž byste do té doby zastávali nějaké postavení či lepší funkci, už jen stěží uspějete. Není divu, že mnoho mladých Korejců končí ve velkých depresích a stresu. Korea je velmi zalidněná země s více než 46 milióny obyvatel, hustotou zalidnění trumfne i samotné Japonsko. Téměř většina společnosti, převážně starší generace, stále cítí určitou averzi vůči Japoncům. Ta se však v mladé generaci pomalu ztrácí, i když v hloubi jejich cítění je stále přítomná. Ale pojďme teď na samý začátek téměř každého turisty.
Přiletíte na obrovské mezinárodní letiště v Incheonu, které leží nějakých 60 kilometrů od Soulu. Letiště postavené k příležitosti Mistrovství světa ve fotbale je dnes největším letištěm v Asii vůbec. Pak projdete imigrační kontrolou, kde se Vás jen málokdo na něco zeptá. Dostanete razítko do pasu, kde stojí, že máte tři měsíce na to, abyste si Koreu pořádně užily. Ale je vůbec někdo, kdo by tam chtěl zůstávat tak dlouho… Korea zůstává zemí, kam zavítá jen málokterý turista, což na druhou stranu jen přispívá ke zvědavosti a touze prozkoumat tuto zemi. Po příletu brzy zjistíte, že dalším oříškem může být komunikace. Jakmile opustíte letiště, metro a různé dálnice, obklopí Vás korejské znaky, které Vám asi jen stěží něco řeknou. Možná se sami sebe začnete ptát, co že tam vlastně děláte. Proč jsou všechny ukazatele stejné a proč nikdo nemluví anglicky? Ale nenechte se odradit, protože i tak má Korea svá tajemství. A abych nepřeháněl, základy angličtiny zde dnes mluví alespoň většina mladší generace. Nejvíce cizinců pracujících dnes v Koreji jsou právě zahraniční lektoři angličtiny. Napadlo Vás vyučovat cizí jazyk v Koreji? Šanci máte, ale bohužel téměř všechny školy preferují rodilé mluvčí. Pokud budete cestovat po Koreji sami, brzy se Vás zmocní pocit osamělosti. Tisíce Korejců a Vy jediný bílý človíček. Marně se budete snažit hledat někoho, kdo by Vám byl alespoň vzhledem podobný.
Po únavném dni plném cestování, čekání v kolonách aut, kdy jen cesta z centra na předměstí Soulu zabere asi tři hodiny, se cítím opravdu unavený. A smog, nemůžu si na něj zvyknout. Po chvilce si dávám pod hlavu měkký polštář a usínám v autě. Ale to už mě můj korejský přítel budí a říká, dneska musíš být fit, je tu přece večeře, barbecue vepřové na kosti a rýže. Probudím se do krásného dne, ale je mi mizerně. Pak si záhy vzpomenete na So-Ju, což je korejská tradiční pálenka s obsahem alkoholu kolem 30 %, původně pochází z Číny. Je chuťově velmi odlišná od čehokoliv a nejvíce se podobá čistému alkoholu. Například whisky se vyrábí z ječmene, brandy z hroznového vína, So-Ju se vyrábí ze všeho možného. Je to velmi oblíbený nápoj díky velké tradici a rovněž ceně. Je o polovinu levnější než zdejší pivo, takže po práci ne na pivo, ale na So-Ju. Nejlépe si So-Ju vychutnáte s tradičním korejským jídlem, jako je barbecue hovězí a kimchi. Co to je kimchi? To je příloha, jež se vždy servíruje s rýží spolu s nějakým dalším hlavním pokrmem. Jedná se o nespočet malých talířků se zeleninou, jako je kapusta, ředkev, okurka naložená v nálevu dochucená třeba cibulí, pórkem, česnekem, zázvorem. To vše je pak ještě posypáno ostrým kořením, nejčastěji paprikou. Hodně lidí si kimchi zamiluje, a když se vrátí domů, začne jim chybět, tak jako mně. Z malé párty, kterou jsme včera měli, jsem se přece jen něčemu naučil. Teď už vím, že když jste k někomu pozváni na večeři, musíte počítat s tím, že u jídla budete sedět na zemi u malého stolku. Taky je neslušné neodjíst jídlo, hlavně rýži. To se považuje za velkou urážku. Kamkoli přijdete, budete se muset vyzout z bot před prahem, než vstoupíte. Nezapomínejte, že jste v zemi, kde má buddhismus svou tradici.